O knize: rok / Láska nikdy neumírá. Ale umí to být zatraceně kruté. Isabeau Všichni, které miluji, jsou mrtví a pohřbeni spolu s nadějí na šťastný život. Učím se znovu žít, jen jsem nečekal, že to bude tak těžké. Babička, unavená z mého fňukání, mě posílá sbalit si věci. Než se nadějem, ocitám se na větrných březích Skotska s mapou a plánem, které laskavě poskytla moje babička. Když mi tajemný chlápek naruší prohlídku města, mám, aniž bych znal jeho jméno, pocit, že se poprvé po roce pokouším žít. Nemohu z něj spustit oči a ten pocit je zjevně vzájemný. Ale když odhalí svou pravou povahu, nejsem tím ani tak překvapený, jako spíš sám sebe. Právě jsem si vzpomněl, jak milovat život, proč bych se toho kvůli někomu vzdával? Colum Možná jsem predátor, ale nezabíjel jsem přes dvě stě let. Život je křehký a i někdo tak mocný jako já zná jeho hodnotu. Takže když potkám Isabeaua, připomene mi slib – slavnostní slib – který jsem učinil po tragické ztrátě. Být nesmrtelný má mnoho výhod, ale život o samotě mezi ně nepatří. Myslím, že vím, jak by tento příběh měl skončit, ale k mému překvapení má Isabeau úplně jiné plány. Zapaluje ve mně oheň, který jsem věčnost necítil, ale minulost mě něco naučila. Zatraceným se nic neslibuje.